O mně

     Asi bych nedostudoval vysokou, kdyby nebyla po ruce kytara a

s ní parádní večírky :-) Když jsem život jakžtakž zmáknul a bylo mi 35 let, měl jsem doma se ženou dva prcky a všechno byla jedna velká pohádka. Hodně se vše změnilo po roce 1989, začal jsem podnikat, abych něco našetřil. Je fakt, že ke štěstí není potřeba být bohatý, ale když máš peníze, tak se tak nějak ta chudoba líp snáší.

     A tak se stalo, že jsem makal, aby život byl fajn, hlavně dostat děcka na VŠ, pak  auto, pak domek a už to jelo v dluzích. Velká zodpovědnost, velká dřina, všechno v cajku, jen ne a ne, že by ten život byl fajn, jak jsem si myslel na začátku :-) Nakonec se vše podařilo, leč kytaru jsem neměl 20 let v ruce. Nakonec jsem se vším praštil, zas jí vzal do rukou a začal dohánět ztracený čas.. . . . . . .